Území obce patří k nejatraktivnějším turistickým oblastem Dolnoslezského vojvodství. Mimořádnou turistickou atrakcí obce jsou dvě vodní nádrže: Leśnianská přehrada (Jezioro Leśniańskie) a Złotnická přehrada (Jezioro Złotnickie), které se vytvořily v důsledku vzdouvání vody poté, co byly na začátku 20. století postaveny dvě protipovodňové hráze v údolí řeky Kwisy. Obě přehrady do dnešního dne představují neobyčejnou atrakci pro všechny turisty.
Bohatstvím obce jsou také četné historické, turistické a přírodní objekty. K nejznámějším v Polsku i v zahraničí patří hrad Czocha, který vznikl ve 13. století jako obranná tvrz na severních hranicích Čech. Přírodní zajímavostí jsou také dva sopečné kužely, které jsou pozůstatkem po miocénní sopce.
Hrad Czocha vznikl ve 2. polovině 13. století jako obranná tvrz na severních hranicích Čech, pravděpodobně z iniciativy českého krále Václava II. V roce 1315 se piastovský kníže Jindřich Javorský oženil s Anežkou, dcerou Václava II. a jako věno získal hrad spolu s okolním územím. V roce 1392 je hrad Czocha – na základě dědictví – připojen k českému království. Hrad následně ztrácí svůj strategický význam, jelikož celé Slezsko se již ocitlo v českých rukou.
Hrad se stává sídlem rytířských rodů. Od roku 1420 je majitelem magnát, císařský rada – Hartung von KIuks. V roce 1453 hrad přejímá Kacper von Nostitz, který zahajuje vládu tohoto rodu po dobu 250 lat. V 16. století, zejména za vlády Abrahama Nostitze, je hrad od základu přestavěn v renesančním slohu. Po ukončení třicetileté války získává hrad podobu honosné rezidence a hluboký příkop je změněn na zvěřinec, nad kterým byl postaven most. V roce 1703 majetek oblasti Kwisy koupil Johann Hartung von Uechtritz, jeden z nejvlivnějších lidí na dvoře krále Augusta II. Silného. V noci ze 17. na 18. srpna 1793 obrovský požár mění hrad na ruinu a ukončuje období slávy rezidence. Při požáru byly zničeny rovněž bohaté sbírky.
Masivní rekonstrukce hradu byla provedena v letech 1909 – 1914, poté, kdy jej zakoupil drážďanský průmyslník Ernst Gutschow – ředitel "Jasmatzi Werke" v Drážďanech. Tyto práce provedl profesor Bodo Ebchardt z Berlína. Obnova zmodernizovala interiéry a znovu odkryla stylovou atmosféru hradu. V současnosti je hrad konferenčním a hotelovým střediskem.
- Vodní nádrž na Leśnianském jezeře
Tragické povodně v letech 1888 a 1897 přiměly pruskou vrchnost nechat postavit ve slezské provincii první přehradní nádrže. Bylo naplánováno vybudování hráze a přehradní nádrže na řece Kwise v blízkosti obce Leśna a hradu Czocha. Stavba byla zahájena 5. října 1901. Většina dělníků, kteří na stavbě pracovali, pocházela z Rakouska a Itálie. Během stavby bylo použito 32 tun dynamitu, 150 tis. pytlů cementu, 20 tis. m3 písku, 2400 m3 vápna a 460 t betonářské oceli.
Slavnostní otevření přehrady se konalo 15. července 1905. Hráz byla postavena u vyústění úzkého údolí Kwisy nad Leśnou, 97 km od ústí Kwisy do Bobru. Hráz má 45 m výšky, z čehož 36 m nad úrovní terénu. Délka těžké kamenné a betonové hráze v koruně je 130 m při šířce 8 m. Šířka u základů dosahuje 38 m. Leśnianská přehrada ma celkový objem 15 mil. m3. Délka nádrže je kolem 7 km, šířka do 1 km a plocha přibližně 140 ha.
V letech 1905-1907 byla u podnoží hráze postavena rovněž vodní elektrárna. Jedná se o nejstarší profesionální vodní elektrárnu v Polsku. Vybavení elektrárny se do našich časů dochovalo ve velmi dobrém stavu. Tvoří jej soubor 6 turbín typu Francis firmy J. M. Voith z roku 1907 s celkovým výkonem 2,61 MW a generátorů značky SSW (Siemens Schucker Werke) z roku 1907 a současných.
- Vodní nádrž na Złotnickém jezeře
Złotnické jezero, ostatně podobně jako leśniańské a pilchowické, bylo postaveno podle projektu stavebníka Curta Bachmanna z Jelení Hory. Bylo situováno 103 km od ústí řeky Kwisy, v blízkosti vesnice Złotniki Lubańskie, nad Leśnianskou přehradou, také v průlomu údolí. První práce na stavbě hráze byly zahájeny v dubnu roku 1919 a investice byla zakončena na podzim roku 1924.
Złotnická hráz má 36 m výšky, z čehož 27,5 m nad úrovní terénu při délce koruny 168 m. Naopak šířka přehrady v koruně dosahuje 5 m, a u patky 27 m. Złotnická přehrada je o něco menší než ta Leśniańská. Jeho celkový objem je 10,5 mil. m3 a plocha 125 ha. Nádrž je dlouhá asi 8,4 km.
Elektrárna u podnoží hráze se stavěla od srpna 1922 do října roku 1924. Byla vybavena třemi turbínami Francis firmy J.M Voith z roku 1921 s celkovým výkonem 4,42 MW.
Kroniky zmiňují hrad ve Świecie v roce 1329 a nazývají ho Swete. Jeho stavba je připisována knížeti svidnicko - javorskému Bernardovi. Tato strážnice měla být součástí tzv. Oblasti Kwisy (Okręg Kwisy) a střežit obchodní cestu z Míšně a Lužice do Slezska a také cestu ze Slezska do Čech. Když se Slezsko stalo součástí Koruny české, hrad ztratil strážní charakter a stal se reprezentativním sídlem feudálů. Pány na hradě byli po dlouhá léta mj. rytíři z rodu von Uchtritzů. Hrad dlouho patřil také Gersdorfům, majitelům mj. Pobiedné. V průběhu století byl několikrát přestavován – největší změny byly provedeny v roce 1527 po požáru, kdy byly změněn původní charakter čtyřbokého uspořádání hradu s příkopem. Od roku 1760 zůstala tvrz neobydlena. V roce 1827 z ní oheň udělal ruinu. Před válkou v budově z 18. století na úpatí samotného gotického hradu fungoval zájezdní hostinec pro turisty. Současní soukromí majitelé úspěšně pracují na zrestaurování zříceniny.
- Kostel Krista krále v Leśné
Památka pochází ze 14. století. Po mnohých přestavbách je leśnianský kostel barokní stavbou s prvky pozdní gotiky a nepříliš bohatou barokní výzdobou. Zajímavostí je 20 náhrobních desek s podobiznami místních rytířů uvnitř i vně kostela a také smírčí kříž ve vnější zdi chrámu.
- Šibeniční věž v Złotnikách Lubańských
Charakteristická silueta věže je velmi dobře viditelná ze silnice Gryfów – Leśna. Kamenná stavba obklopena zdí, připomínající skotské hrady, se nachází v areálu střediska "Złoty Sen". Věž je pozůstatkem charakteristického, zejména pro středověk, prvku výkonu spravedlnosti – šibenice.
Pozůstatky popraviště nad Złotnickým jezerem patří k jedněm z mála takových objektů dochovaných do dnešní doby. První popravy pověšením zde byly vykonávány snad již ve 13. století. Věž byla v té době kamennou stavbou, vysokou na 9 m. Kruhová bašta byla postavena později. Na to, že zde po staletí byla šibenice, poukazují desítky kostí vykopaných na začátku 20. století.
V současné době si v baště a jejím okolí návštěvníci rekreačního střediska pořádají různé oslavy.
Štoly v Leśné jsou nejznámější, jelikož jsou nejsnáze dostupnými objekty tohoto typu v tomto regionu. V Leśné a okolních táborech byly vyráběny pravděpodobně součástky pro rakety V-1, první německé tranzistory do radarů a provozních jednotek pro letecké motory.
Dva vstupy do štoly u výpadové silnice z Leśné do Świecie jsou zamřížované. Vlevo, před mostkem na potůčku Bruśnik, se nachází další 4 otvory. Zde nejsou žádné mříže, přístup do nich ztěžuje pouze voda, místy sahající ke kolenům. Zpřístupněné úseky mají po několik desítek metrů.
Na návrší nad štolami se kromě toho nacházejí skromné zbytky základů hradu ze 14. století. Objekt byl součástí strážnice Oblasti Kwisy (Okręg Kwisy) a někteří historici tvrdí, že je to místo onoho prvního „castrum in Lesne“ ze 12. století.
Perkunasův kužel (Stożek Perkuna) – pozoruhodný sopečný útvar. Nachází se na hoře Ciasnota s výškou 401 m n.m. Nejsnazší dojezd je k němu od Grabiszyc nebo z centra Miłoszowa (cyklostezkou). Lávy byly identifikovány jako bazanit nebo nefelinit. Objekt byl již v roce 1954 vyhlášen přírodní památkou, kdy nově vytvořený lom odhalil nadmíru zajímavý průřez skal, který je nejlépe viditelný ze západní strany na svislé stěně dřívějšího lomu. Jsou zde viditelné dvě odlišné struktury bazanitu - dolní s poněkud silnějšími sloupky a horní s drobnějšími.
Velká sluneční expozice tohoto útvaru, a také černá barva nahřívajících se sloupů způsobila, že je tento objekt významný rovněž jako botanický úkaz. Je pokryt xerotermními rostlinami – zastoupenými rostlinami jako: netřesky, hvozdíky, růže, hloh. Na severní straně roste kapradí, které roste ve stínu – žebrovice různolistá, a také lýkovec jedovatý. Na návrší se vyskytuje rovněž několik druhů velmi malých kapradin tzv. jeleních jazyků celolistých (sleziník routička, sleziník červený, sleziník severní). Je to také jedno z nejlepších vyhlídkových míst v celém jizerském podhůří.
Svantovítův kužel (Stożek Światowida) – další sopečná vyvýšenina (kolem 800 m na jih od Perkunasova kuželu /Stożek Perkuna/), dnes nazývaná Svantovítským kuželem (Stożek Światowida) nebo Vysokým ochráncem (Wysoka Stróż) s výškou kolem 427 m n.m. Donedávna byl lépe viditelný, na jeho vrcholu se totiž nacházela triangulační věž. Návrší je zcela zarostlé lesním porostem, kterému dominuje jasan, dub, líska a hloh. V podrostu se mezi různými druhy trav a kapradin místy vyskytují menší pláty kopytníku. Skála určena jako bazanit nebo nefelinit se odhaluje pouze ve formě přirozených bloků vyvřelých hornin.
Zajímavá místa v okolí obce Leśna:
- Gryfów Śląski - 10 tis. obyvatel, městská práva z roku 1354. Goticko-renesanční kostel ze 16. století. Na náměstí historické domy ze 16. století. Ve vesnici Proszówka (3 km od města) se nachází zřícenina hradu "Gryf" z 18. století.
- Biedrzychowice – barokní zámek ze 16. století.
- Lubań - 27 tis. obyvatel, městská práva v roce 1220. Renesanční radnice ze 16. století, klášter sester magdalenek, dům "Pod okrętem", fragmenty dávných městských hradeb s věží.
- Świeradów-Zdrój – lázeňské město nacházející se v kotlině Jizerských hor ve výšce od 470 do 650 metrů n.m. Lázeňský dům z roku 1795.
- Szklarska Poręba – nejkrásnější rekreační obec v Sudetech. Vodopády: "Kamieńczyk" - 27 m a "Szklarka" - 13 m. Muzeum Hauptmannů, mineralogické muzeum.
- Karpacz – rekreační obec na úpatí Sněžky. Muzeum panenek ze sbírky Henryka Tomaszewského. Dřevěný kostelík Wang z 12. století přivezený z Norska v roce 1844.
- Sobieszów – hrad Chojnik (627 m n.m.) – okázalá zřícenina obranného hradu ze 14. století postaveného nad 150metrovým skalním útesem.
- Jelení Hora - 100 tis. obyvatel, metropole regionu. Oblastní muzeum (Muzeum Okręgowe) s největší v Polsku sbírkou uměleckého a užitkového skla. Malebné náměstí s domy s podloubím a radnicí ze 16. – 18. století. Nádherný barokní kostel sv. Kříže z 18. století.
Vzhledem k blízkosti hranice s Německem a Českou republikou možnost pořádání výletů do Drážďan a Prahy. 
