GMINA LEŚNA - nejkrásnější místa
Srdečně zveme k návštěvě Gminy Leśna, která patří k jedné z nejatraktivnějších turistických oblastí na území Dolního Slezska. Gmina se rozkládá kolem řeky Kwise, v jihozápadní části dolnoslezského vojvodství v podhůří Jizerských hor. Najdete zde neopakovatelné přírodní hodnoty, hrady a zámky, které nenajdete nikde jinde, četné pěší, vodní, cyklistické a jezdecké stezky.
Leśna je jednou z mála gmin v podhůří, která má dvě malebně položená a turisticky atraktivní přehradní jezera: Leśniańské a Złotnické. Jsou ideálním místem pro letní odpočinek, vodní sporty a plavbu na lodích.
Řeka Kwisa a přehrady jsou zdrojem mnoha zážitků pro osoby, které mají rády sjíždění horských řek, kanoistiku nebo rafting, rybaření, odpočinek u vody, kontakt s divokou přírodou.
Kromě vodních atrakcí můžeme v Leśné a jejím okolí pěstovat pěší turistiku, cykloturistiku, jezdectví a extrémní turistiku. Turistické stezky jsou zpestřeny vyhlídkami a zajímavostmi, vedou v blízkosti nejzajímavějších památek, turistických objektů a přírodních výtvorů.
Zveme vás také na putování Perleťovou stezkou břehem řeky Kwisy. Ještě před 200 lety byly u této stezky nacházeny opravdové perly, vytvářené perlorodkou říční. Tato stezka začíná na náměstí v Leśné a končí u velké vodní přehrady v Leśné.
Největší turistickou atrakcí gminy, známou v celém Polsku i v zahraničí, je hrad Czocha - jeden z nejtajemnějších v Dolním Slezsku. Bylo zde natočeno více než 20 filmů, včetně takových jako polský hraný film „Gdzie jest generał“ („Kde je generál“), polský seriál „Tajemnica twierdzy szyfrów“ („Tajemství šifrovací věže“), polsko-australský televizní seriál „Dwa światy“ („Dva světy“), ruský válečný seriál „Diverzant“, populárně vědecký pořad „Sensacje XX wieku“ („Senzace 20. století“).
Historický přehled
První zpráva o městě Leśna se objevila ve smlouvě z 3. května 1329 uzavřené mezi piastowským knížetem Jindřichem I. Javorským a českým králem Janem Lucemburským. Tragickým obdobím v dějinách města byla I. polovina 15. stol. V roce 1427 a 1431 na město zaútočili čeští husité. V roce 1432 byla Leśną postižena obrovskou povodní, která zničila 48 obytných domů, v roce 1434 zase vypukl strašný požár, který zničil mnoho domů.
V roce 1515 město získalo od česko-uherského krále Vladislava Jagellonského trhové právo. Po skončení třicetileté války (1618-1648), která způsobila obrovské ztráty, došlo k hospodářskému oživení města. Stalo se tak díky příchodu náboženských uprchlíků z Čech, kteří byli zdatnými řemeslníky v oboru tkalcovství a plátenictví. Druhá polovina 17. století a 18. století jsou obdobím blahobytu, ale také živelných pohrom. Povodně na Kwise a jejích přítocích a časté požáry si od obyvatel vynutily přestavbu města.
Ve 30. letech 19. stol. byla v Leśné zahájena výroba bavlněných látek. Leśna se stala známým evropským centrem textilního průmyslu.
Během druhé světové války byly nedaleko Leśné (Baworowo, Miłoszów) zřízeny pobočky německého koncentračního tábora Gross-Rosen. V textilní továrně Concordia byl zřízen zbrojní závod „VDM Luftfahrtwerke”, kde se vyráběly součástky pro rakety V1.
Po válce bylo toto území začleněno do polského státu. V 1. polovině 20. století se ve městě intenzivně rozvíjel textilní průmysl (Závody hedvábnického průmyslu „Dolwis”).
Země perel
Zveme vás k putování Perleťovou stezkou na řece Kwise. V 16. století nacházeli lidé v měkkýších žijících ve vodách Kwisy (perlorodka říční) perly. Koncem 16. století císař Rudolf II. Habsburský udělil dvěma horníkům právo na hledání perel. Tito měkkýši se vyskytovali v okolí Leśné a Czochy, nacházeli je také Miłoszowském potoce. Perlorodka se postupně vyskytovala čím dál méně. V roce 1729 saský panovník dokonce lov perlorodek zakázal a zavedl pro ně ich dobu hájení. Kolem roku 1800 se perlorodka v Kwise objevovala již jen v málo početných koloniích a brzy vyhynula.
Brusírny perel existovaly nejen v okolí Leśné. Jsou uváděny také v Miłoszowě a Pobiedné. Nejznámější brusírna se nacházela ve starém mlýně (Hagenmuhle) nedaleko Lechowa. Tuto osadu založili v polovině 17. století náboženští emigranti z Čech. Mlýn-brusírna však byl poškozen během povodně v roce 1981 a byl rozebrán.
Perleťová stezka začíná v Leśné, odtud pokračujeme pravým břehem Kwisy úzkým a skalnatým údolím. Nedaleko továrny Baworowo narazíme na jedinečné zbytky zákopů z doby sedmileté války (1756-1763). Vykopali je v roce 1758 tzv. Panduři – oddíl balkánské pěchoty v habsburské armádě. Pod zákopy se nachází štola – tunel vykopaný ve svahu hory během druhé světové války. Další zajímavostí na stezce jest Mariina skála, ze které se prostírá výhled na malebnou soutěsku řeky Kwisy. Během dalšího putování narazíme na Królewski Plac a skálu s vyrytým nápisem „1866 König’s Platz”. Kousek dál se za stromy objeví vodní elektrárna Czocha, která je nejstarší vodní elektrárnou v Polsku, která funguje dodnes.
V roce 2014 Sdružení Leśna - Marklissa reaktivovalo lov perel v řece Kwise a pořádá každoroční mezinárodní historickou a rekreační akci.
Hrad Czocha
Nejtajemnější hrad v Polsku - má 40 tajných chodeb, ze kterých bylo dodnes objeveno jen 14. Hitlerovské Německo zde během druhé světové války zřídilo supertajnou školu pro šifranty Abwehru. Dnes v hradních budovách působí již 16 let hotelové a konferenční středisko. Atrakcí jsou rytířské turnaje a noční prohlídka hradu s Bílou paní.
Tento opevněný hrad byl postaven na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně na základě rozhodnutí českého krále Václava II. Od 14. do 15. století byl hrad majetkem známých šlechtických rodů: von Dohn a von Klüx. Počátkem 15. století jej neúspěšně obléhali husité, nakonec jej dobyl v roce 1427 Černínův oddíl za nepřítomnosti majitelů. V letech 1451 − 1700 byl hrad majetkem rodu von Nostitz a pak do roku 1905 - von Uechtritz. V roce 1909 jej odkoupil drážďanský výrobce tabákových výrobků (doutníků) Ernst Gütschow, do roku 1912 byl pak přestavěn známým berlínským architektem Bodo Ebhardtem podle podoby na obraze z roku 1703.
Hrad Czocha je laureátem plebiscitu „National Geographic Traveler” z roku 2012, ve kterém čtenáři volili „7 nových divů Polska”.
Hráz a vodní elektrárna na Leśniańské přehradě
Malebně položená leśniańská přehrada je nejstarší vodní přehradou v Polsku. Výstavba hráze byla zahájena 5. října 1901. Slavnostního položení základního kamene přehrady se zúčastnili mj. německý ministr zemědělství Victor von Podbielski a vrchní prezident Slezska Hermann von Hatzfeld. Při výstavbě se spotřebovalo 32 tuny dynamitu, 150 tis. pytlů s cementem, 20 tis. m3 písku, 2.400 m3 vápna a 460 t betonářské oceli. Slavnostní otevření přehrady se konalo 15. července 1905. Přehradní hráz byla umístěna v ústí úzkého průlomového údolí Kwisy nad Leśnou na 97 km od ústí Kwisy do Bobru.
Technické údaje
– Přehradní hráz z betonu a kamene.
– Hráz je vysoká 45 m, z toho 36 m od úrovně terénu.
– Délka těžké přehradní betonové a kamenné hráze v koruně činí 130 m při šířce 8 m.
– Šířka hráze v patě dosahuje 38 m.
Leśniańská vodní nádrž vzniklá po výstavbě hráze má celkový objem 15 mil. m3 (rezerva pro případ povodně činí 8 mil. m3).
Vodní elektrárna
V letech 1905 - 1907 byla pod hrází postavena vodní elektrárna, a to pouze z prostředků slezského původu. První tři turbíny byly uvedeny do provozu v roce 1907, o rok později dva další. Je to nejstarší profesionální vodní elektrárna v Polsku. Vybavení elektrárny se dochovalo dodnes ve velmi dobrém stavu. Skládá se z 6 Francisových turbín firmy J. M. Voith z roku 1907 o celkovém výkonu 2,61 MW, generátorů SSW z roku 1907 a současných.
Hráz a vodní elektrárna na Złotnické přehradě
Złotnická přehrada byla postavena podle projektu stavebního rady Curta Bachmanna z Jelení Hory. Byla umístěna na 103 km od ústí Kwisy nedaleko Złotnik Lubańských nad Leśniańskou přehradou, v úzkém úseku údolí. První práce na stavbě vodní nádrže byly zahájeny v dubnu 1919. Výstavba přehrady v Złotnikach Lubańských probíhala v těžké poválečné době, za neustálých stávek a překotné inflaci. Výstavba byla dokončena v roce 1924.
Technické údaje
- Přehradní hráz je 36 m vysoká, z toho 27,5 m nad úrovní terénu.
- Délka koruny činí 168 m.
- Šířka hráze v koruně dosahuje 5 m, v základu 27 m.
V důsledku výstavby přehradní hráze vzniklo jezero o objemu 10,5 mil. m3 a ploše 125 ha. Vodní nádrž je dlouhá asi 8,4 km.
Vodní elektrárna
Pod hrází byla v letech 1922 - 24 postavena vodní elektrárna, vybavená třemi Francisovými turbínami o celkovém výkonu 4,42 MW. Funguje dodnes.
Zdjęcia str.19
Šibeniční věž
Zbytky šibenice nad Złotnickou přehradou jsou jedním z mála objektů tohoto druhu v Polsku. Kamenná šibeniční věž byla postavena v roce 1707. Byla postavena z žulového lámaného kamene, má tvar válce o průměru asi 6 m a výšce 3,5 m. Na čtyřech vyčnívajících pilířích byly umístěny trámy, na kterých byly zavěšeny oprátky. Šibenici obklopovala nevysoká zeď. Ve 20. století byly v její blízkosti nalezeny desítky kostí – důkaz toho, že šibenice sloužila svému účelu.
Dnes jsou v objektu, který po přestavbě připomíná zámeček, stoly s lavicemi a krb – pro pohodlí hostů z nedalekého konferenčního a rekreačního střediska Zlatý Sen. Bývalé popraviště je také dobrou vyhlídkou (v dálce můžeme vidět Hrad Czocha).
Zdjęcie str.21
Radnice a náměstí v Leśné
Historická zděná radnice pochází z roku 1699. V roce 1966 byla radnice zapsána do seznamu památek. Stojí uprostřed hlavního náměstí a má obdélníkový půdorys. Je to dvoupodlažní budova krytá polovalbovou střechou se sanktusníkem na hřebeni. Nároží stavby jsou bosovaná, užší fasády jsou ozdobeny trojúhelníkovými opěrami. Podlaží radnice jsou oddělena kordonovou římsou, okna jsou obložena kameny. Na fasádě se nachází trojosý rizalit s vchodem do budovy. Dnes je v budově Městský úřad.
Kostel Krista Krále v Leśné
Z hlavního náměstí můžeme ulicí Żeromského dojít ke kostelu Krista Krále. V tomto kostele ze 14. století se dochovala barokní výzdoba interiéru, křížové klenby, kazatelna, křtitelnice a vybavení z 18. století. Má zajímavou, vzácně vídanou, dvoulodní stavbu se třemi poli. Na venkovních stěnách se dochovaly kamenné epitafy a náhrobky. Na pozemku u kostela, na bývalém evangelickém hřbitově stojí kaple u zdi kostela smírčí kříž.
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele postavil v letech 1852-1853 Albert Augustini z Lubaně v novorománskěm slohu na bývalě Střeleckě hoře. Jedna se o trojlodni, sinový kostel, s užšim presbytářem, věži na severni straně, krytý sedlovou střechou.
Vznikl z iniciativy zdejšich katoliků, protože stá vajici kostel Krista Krále byl kostelem protestantským. Vedle kostela vznikla souběžně fara a farni sál, plnici svou funkci dodnes.
Kostel byl ve 20. stoleti dvakrát opravován, v letech 1961-1962 a 1972-1973. V interiěru chrámu se dochoval novogotický mobiliář a výzdoba. Za kostelem jsou dva hřbitovy s hřbitovni kapli. Na komunálnim hřbitově je hromadná mohyla vzniklá po zrušeni evangelickěho hřbitova u kostela Krista Krále. Na obvodni stěně kostela je umistěná pamětni tabule připominajici katyńskě oběti.
Zdjęcie str.27
Stożek Perkuna (Perkunasův kužel)
Zbytky vulkanického kráteru na kopci Ciasnota vysokém 401 m n. m. Od roku 1954 je tato lokalita pod ochranou jako chráněný přírodní výtvor. Kužel je uzavřen čedičovou lávou dvojího stáří s pravidelnou sloupcovitou odlučností.
Štoly v Leśné
Hned za kompaktní zástavbou města Leśna u silnice směrem na Świecie a Świeradów-Zdrój se nachází první komplex bývalých štol (celkem 6), druhý komplex najdeme u závodů „Baworowo” (3 štoly). Vznikly v období druhé světové války. Představují systém nedokončených tunelů, které vedou do nitra kopce. Štoly jsou výsledkem otrocké práce vězňů tábora Gross-Rosen. Štoly v Leśné jsou dnes místem, kde přezimuje a dočasně žije kolem 8 druhů netopýrů (asi 130 jedinců) v rámci Natury 2000.
Zříceniny hradu Świecie
Mezi obcemi Leśna a Pobiedna, nedaleko hranice s Českou republikou, se nachází zřícenina hradu Świecie. Hrad byl postaven pravděpodobně ve 14. století na příkaz świdnického a jaworského knížete Bernarda za účelem ochrany obchodní stezky vedoucí z Lužic do Lubaně a Jelení hory. Byl jednou z tvrzí tzv. Kruhu Kwisy. V roce 1827 úplně vyhořel a od té doby chátrá. V roce 1999 se zřícenina dostala do soukromých rukou a od té doby se noví majitelé snaží o to, aby vrátili tomuto místu jeho bývalou slávu.
Zdjęcia str. 33
Wolimierz - vesnice umělců
Wolimierz je vesnice na úpatí Jizerských hor – je to místo neobvyklé a inspirující. Vesnice vznikla z roztroušených osad na pomezí Horní Lužice. V areálu Stanice Wolimierz (bývalé železniční nádraží) působí „Meziplanetární království umění”. Je to umělecká kolonie, která sdružuje umělce spojené s divadlem „Klinika Lalek” (vznikl v roce 1988) a nejenom to. Wolimierz je dnes v Polsku i v zahraničí proslulý uměleckými, proekologickými a kulturními akcemi.
