Obec Leśna se nachází v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství, v okrese Lubań, na úpatí Jizerských hor v údolí řeky Kwisy.
Na jihozápadě obec hraničí s Českem. Ve vzdálenosti 3 km od Leśné se nachází hraniční přechod do Česka, Miłoszów-Srbská, a ve vzdálenosti 30 km je ve Zhořelci hraniční přechod s Německem. Rozloha obce je 105 km2, a toto území tvoří 19 vesnic a město Leśna. Toto teritorium obývá 10 339 osob, z toho 4 535 (stav k 30.06.2013) přímo ve městě Leśna.
Leśna je městečko, které leží 3 km od hranice s Českou republikou. Lužická osada (castrum in Lesna) existovala již zcela určitě ve 12. století, kdy ji český král Václav I. přenechal v roce 1247 míšeňskému biskupovi. O století později byla majetkem rytířských rodů. Ve 14. století se vlády nad tímto územím ujal piastovský kníže Jindřich Javorský, který Leśnou v roce 1329 povýšil na město. Město bylo v té době součástí tzv. Oblasti Kwisy (Okręg Kwisy) – pásma území sahajících až ke slezsko-lužickému pohraničí, které střežilo obchodní cestu z Drážďan přes Jelení Horu do Krakova. Po dobu více než 400 let Leśna patřila lužickému rodu von Dobschitzu. Několik století trvající úspěch města souvisel se soukenictvím, které bylo v regionu velmi populární. Látky z Leśné putovaly do mnoha evropských zemí a získávaly si popularitu mj. ve Španělsku a Portugalsku. Rozvoj osady významně však brzdily časté záplavy řeky Kwisy a ničivé požáry.
V 16. století se Leśna rozvíjela jako řemeslné centrum a v 17. a 18. století jako významné středisko tkalcovství sukna a plátna. V 19. století se řemeslo transformovalo na tovární průmysl (textilní). Po druhé světové válce v Leśné došlo k postupnému nárůstu polského obyvatelstva, což způsobilo, že v roce 1962 získala městská práva, která ztratila v roce 1945.
Nejcennější částí Leśné je komorní náměstíčko a z něj se rozcházející uličky. Současná lokalizace náměstí města je důsledkem rozhodnutí přijatých po vypálení Leśné českými husity a po povodních v roce 1431. Z mnoha památek můžeme jmenovat radnici ze 17. století, domy z 19. století a podloubí v jižním průčelí náměstí.
